Pro zajímavost
V neděli 2.září začíná našim žákům nová sezona. Že v mužstvu máme hráče šikovné dokázalo i pozvání od 1. FC Slovácko pro Ondru Srníka a Tomáše Kelíška zúčastnit se tréninkového fotbalového kempu pořádaného ve dnech 9. – 13. července v areálu TJ Horní Němčí s ubytováním a stravováním v penzionu „Boďa“. Oba kluci tak na vlastní kůži poznali, jaké je to žít celý týden jen fotbalem (popřípadě dalšími doplňkovými sporty), jaké to je týden si pořádně máknout. Že to pro ně bylo zprvu docela krušné dokazují i jejich osobní postřehy, které si můžete přečíst níže. Oba se ale dokázali velice rychle zaklimatizovat, dokázali že pozvání pro ně nebylo náhodné. Pro ně osobně soustředění znamenalo zdokonalení se ve fotbalových dovednostech, pro trenéry a celý tým možnost využít jejich získaných znalostí v trénincích i samotných zápasech.
Další chloubou našeho mládežnického týmu je pravidelná účast Filipa Lekeše v okresní reprezentaci této hráčské kategorie a v neposlední řadě je třeba poukázat i na to, že Davida Váňu, Filipa Lekeše, Honzu Lekeše a Tomáše Kelíška si vyhlédnul trenér Luhačovských žáků Michal Piják. Kluci v tomto týmu nastupují na střídavý start.
Josef Srník, trenér mládeže
OTÁZKY ÚČASTNÍKŮM PRÁZDNINOVÉHO KEMPU 1. FC SLOVÁCKO
Tomáši Kelíškovi a Ondrovi Srníkovi
První dojmy a pocity po příjezdu?
TOMÁŠ: Když nám trenéři sdělili, co bude tábor obsahovat, netušil jsem, že to bude tak velmi náročné. Bral jsem to jako každý jiný tábor, ale nebylo tomu tak. Neznal jsem nikoho, byl jsem rád, že tam mám kamaráda Ondru, se kterým jsme se navzájem podporovali. Ostatní kluci se všichni znali, nás do party nebrali, druhý den to už bylo velmi lepší.
ONDRA: Nikoho jsem neznal - jen Toma, tak jsem se cítil trapně…za pár dnů ale už v pohodě.
Jak probíhal celý den na takovémto táboře?
TOMÁŠ: 7 hod. běhání, 8 hod.snídaně, 9.15.hod. trénink, 12hod. oběd – odpolední klid, 14 hod. trénink, 16 hod. svačina, trénink 19.30 – večeře, volná zábava, 21.30hod. druhá večeře, 22.00 večerka
ONDRA: Trénink, trénink, siesta a trénink. Pořádná „makačka“. Ale dala se zvládnout.
Co ubytování a strava?
TOMÁŠ: Útulný plně vybavený čistý pension v pěkné přírodě, velmi dobře vařili, max.spokojenost
ONDRA: Penzion se mi velice líbil. Na pokoji jsme byli čtyři a pořádek jsme zrovna neudržovali .Jídla mi chutnala.
Jak často a jak intenzivně se denně trénovalo?
OBA: Trénovalo se dopoledne a odpoledne velmi intenzivně, každý den byl jiný, trénink se skládal z atletiky, zpevňování kotníků, kolen, kyčlí, učení techniky s míčem, především využití pomůcek team-mate, to se nám velmi líbilo. Trénovalo se na pískovém hřišti, fotbalovém hřišti, v hale. Nosili jsme vodní vaky za krkem na zpevnění trupu – u toho byla velká sranda, individuální fotbalové dovednosti, rozvoj herních činností jednotlivce – vedení míče, zpracování míče, přihrávka, střelba, aerobik, florbal, gymnastika, nohejbal, plavání
I přes narůstající únavu jsme se snažili poctivě trénovat
Nejoblíbenější cvičení?
TOMÁŠ: Nejoblíbenější cvičení??? JJ vaky s vodou pro zpevnění kolen a kotníků
ONDRA: Chytání, brankářské cviky
Nejoblíbenější činnost
TOMÁŠ: Koupání v bazénu,nohejbal
ONDRA: Koupání v bazénu
Nejhezčí zážitky a dojmy z tábora?
OBA: Zážitků je hodně a dojmů ještě více. Např. opékání špekáčků s kapitánem FC Slovácko Michalem Kordulou. Nebo zápas FC Slovácko - Opava, kdy jsme mohli fotbalové vzory pozorovat z blízka, po něm za námi přijeli Ladislav Volešák, Jan Trousil, Michal Kordula, uspořádali pro nás besedu s autogramiádou, skvělý zážitek
…A poslední den v sauně, dodává ONDRA
Co Ti pobyt na táboře dal?
TOMÁŠ: Pobyt na táboře mi přinesl zkušenosti, jak správně trénovat, poslouchat a respektovat pokyny trenérů. A že fotbal je pro mě největším koníčkem a zábavou
ONDRA: Poznal jsem nové kamarády, získal jsem fyzičku.
Pokud by časem přišlo pozvání na podobnou akci, přijal by jsi ho?
TOMÁŠ: Kdybych dostal pozvání na podobnou akci, přijal s radostí. Jasem rád,že jsem mohl dostat šanci a získat nové zkušenosti, poznat nové kamarády. S Ondrou jsme se navzájem podporovali, že to musíme vydržet, nebyli jsme na takový tlak zvyklí, ale nyní nelituje ani jeden z nás. Kluci ze „Slovácka“ jsou na to už zvyklí, musí poslouchat, je tam velká kázeň. Jejich zkušení trenéři se o nás velmi dobře starali. Jim taky díky.
Takové kempy bych uvítal i v naší vesnici .
ONDRA: Asi jo, když bych nebyl zraněný. A jinak souhlasím s Tomem.
Foto zde